Pietní akt k 18. výročí bombardování svazové republiky Jugoslávie

Praha 25. 3. 2017
Před osmnácti lety, 23. 3. 1999, vydal  generální tajemník NATO Javier Solana rozkaz k bombardování Jugoslávské svazové republiky. Cílem operace Spojená síla, která trvala 78 dnů, bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v jihosrbské provincii Kosovo, odkud utíkaly statisíce lidí. Šlo o první bojovou misi Aliance proti suverénnímu státu a poprvé od konce druhé světové války se do bojové akce zapojilo i Německo. Dalším prvenstvím této vojenské operace bylo, že se ho jako již řádný člen Aliance účastnila i Česká republika. Česká republika se stala členem Aliance 12 dní před zahájením vojenské operace, 12.3 1999.  Včera večer ve 20.00 hodin se několik desítek lidí sešlo v Mostecké ulici před ambasádou Srbské republiky k pietnímu aktu za oběti „humanitárního bombardování“.
Pietní akt – kliknutím na obrázek zobrazíte celou galerii

 

Jedním z organizátorů celé akce byl i poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna, který se ujal slova hned na začátku shromáždění. Po něm promluvilo na akci ještě několik řečníků. V projevech mimo vzpomínky na oběti „humanitárního bombardování“ zazněli několikrát slova o nutnosti občanského referenda při rozhodování o použití armády ČR ve vojenských útočných bojových akcí. Nutno připomenout, že Česká republika a její čelní představitelé (prezidentem ČR byl tehdy Václav Havel, předsedou vlády Miloš Zeman a předsedou parlamentu Václav Klaus), mohli svým právem veta celé vojenské akci zabránit.   Na konci pietního aktu zazněla modlitba, kterou za mrtvé odříkal pravoslavný kněz, otec Přemysl Hadrava. Celá akce trvala přibližně 45 minut. Po skončení se účastníci pokojně rozešli.

Pietní akt – kliknutím na obrázek zobrazíte celou galerii

V Radě bezpečnosti tehdy zazněly rozdílné názory na zásah NATO proti srbským vojenským cílům

Letecké údery NATO, nazývané též jako „Humanitární bombardování“ ( pojem, který je často právem připisován Václavu Havlovi),  někteří členové odsoudili jako jednostranné užití síly a porušení Charty OSN, zatímco jiní je podpořili a považují je za akci, jejímž cílem je odvrácení humanitární katastrofy. Rada bezpečnosti svolala mimořádné zasedání na žádost Ruské federace, která se v dopise ze 24.března obrátila na prezidenta Rady bezpečnosti s žádostí o svolání zasedání, které by „zvážilo extrémně nebezpečnou situaci způsobenou jednostranným vojenským zásahem členů NATO proti Svazové republice Jugoslávie.

Zástupce Svazové republiky Jugoslávie uvedl, že NATO dnes „odhalilo svou pravou tvář“, když přestalo být obrannou aliancí a uchýlilo se k brutální nevyprovokované agresi. Bombardováním měst a obcí Svazové republiky Jugoslávie se NATO stalo „letectvem a námezdní vojenskou silou Kosovské osvobozenecké armády (UCK).“ Jeho země byla podle jeho slov napadena proto, že využila svého svrchovaného práva potírat terorismus a bránit odtržení části svého území, které bylo vždy součástí jejího teritoria a které odjakživa tvořilo součást Srbska a Jugoslávie. Ruský zástupce varoval, že „virus jednostranných řešení se může rozšířit“ a dodal, že pouze Rada bezpečnosti by měla rozhodovat o volbě prostředků na udržení mezinárodní bezpečnosti. „Pokus NATO vkročit do jednadvacátého století v roli mezinárodní policejní síly vytváří nebezpečný precedent.“ Zástupce Číny prohlásil, že je proti užívání síly v mezinárodních vztazích a proti mocenské politice založené na „utlačování slabšího silnějším“ a zasahování do vnitřních záležitostí cizích států pod jakoukoli záminkou a v jakékoli formě.
Zástupce Spojených států uvedl, že jeho země a její spojenci zahájili vojenskou akci se značným zdráháním, cítili však povinnost reagovat na brutální perzekuci kosovských Albánců ze strany Bělehradu, jehož neomezené používání síly a nadměrné navýšení koncentrace vojenských sil v oblasti indikovaly, že hrozí tragédie nesmírných rozměrů.Francouzský zástupce uvedl, že dnes je v sázce otázka míru v Evropě. Bělehradská vláda musí být dovedena k přesvědčení, že jediným možným způsobem jak urovnat krizi je zastavit vojenskou ofenzívu a přijmout ustanovení dohod z Rambouillet.
Evropa nemůže připustit humanitární katastrofu na vlastní půdě, sdělil německý zástupce v projevu pro Radu Evropy. Státy Evropské unie mají morální povinnost zajistit, aby nedošlo k opakování bezohledného chování a násilností a aby se tisíce uprchlíků a vysídlených osob mohly vrátit do svých domovů.
„Jestliže diplomacie selhala, máme reagovat jen dalšími slovy?“, zeptal se zástupce Velké Británie. (zdroj)

Pro Freedom for Europe Michal Hrubý a Zdeněk Chytra

Pietní akt k 18 výročí bombardování Jugoslávie

Foto: © Michal Hrubý Photography

Comments

comments

fotograf, autor, administrátor a vlastník webu Freedom for Europe
Profil na Facebooku
www.michalhurby.eu
Fotogalerie na Flickr | Fotoreportáže na Flickr
email:webmaster@freedomeurope.eu

more recommended stories