Fotogalerie: 100 let od bitvy u Zborova

2. července tomu bylo přesně 100 let, kdy se československá střelecká brigáda vyznamenala v bitvě u Zborova v bojích proti rakousko-uherským vojskům. Význam této neveliké bitvy byl zásadní nejen pro další formování československých jednotek v Rusku, ale především pro zdárný rozvoj, podporu a uznání myšlenek Československého zahraničního odboje a uznání Československa jako takového v poválečném uspořádání Evropy. Československá obec legionářská spolu se svými partnery připravila oslavy jak v České republice, tak na Ukrajině, kde se Zborov nachází.

Bratrská mohyla v Kalynivce

Nejdůležitější součástí oslav byla „Národní pouť ke Zborovu“, kterou Československá obec legionářská navázala na prvorepublikovou tradici obce. Velká pouť ke Zborovu se konala v roce 1927 a zúčastnili se jí jak veteráni bojů, tak čelní představitelé politického a společenského života. „Národní pouť ke Zborovu“ vyvrcholila v den výročí bitvy, 2. července u Bratrské mohyly v Kalynivce, kde se konala bohoslužba a pietní akt za účasti politických představitelů České republiky, Slovenska a Ukrajiny. Další akcí oslav byl 8. července pietní akt na vojenském hřbitově a rekonstrukce bitvy v Milovicích.

Bitva u Zborova  představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců. Československá střelecká brigáda o síle asi 3500 mužů (1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“) dosáhla úspěchu na vedlejším směru v rámci Kerenského ofenzívy, když prorazila přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (plzeňský) a č. 75 (jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Oproti tomu Čs. střelecká brigáda měla velmi slabou výzbroj, nedostatek kulometů a zcela nedostatečná byla i výstroj. Ztráty Čs. střelecké brigády byly 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných. Krvavý byl i polední boj o Mogilu, opevněné návrší držené maďarským plukem. Tam padla většina českých a slovenských legionářů. U Zborova bojoval 1. střelecký pluk ještě pod názvem pluk „Svatého Václava“. Po zborovské bitvě, když profesor Masaryk československé legionáře navštívil, dovolil si jako předseda Československé národní rady tento pluk přejmenovat na pluk „Mistra Jana Husa“. Souhrnně byly výše uvedené pluky označeny ruským velením čestným názvem „pluky 18. června“ (na tento den přišlo dle ruského kalendáře zahájení Kerenského ofenzívy, den před zborovskou bitvou) a mohly si na své prapory a korouhve připevnit čestné svatojiřské stuhy.  Bitva u Zborova se v meziválečném období stala symbolem příkladného hrdinství československých vojáků. Na počest jejích účastníků byly postaveny pomníky, napsány knihy, natočen film. Bitvy u Zborova se mimo jiné zúčastnil i budoucí prezident Československa  Ludvík Svoboda.  Ještě před bitvou byli v průběhu dělostřelecké přípravy těžce zraněni dva pozdější významní českoslovenští generálové Jan Syrový (přišel o oko) a Otakar Husák.

My vám zde přinášíme fotogalerie z výše uvedených událostí.

Odkazy:

Československá obec legionářská

Interaktivní mapa Zborovského bojiště

Wikipedie

Pro Freedom for Europe: Michal Hrubý

Comments

comments

fotograf, autor, administrátor a vlastník webu Freedom for Europe
Profil na Facebooku
www.michalhurby.eu
Fotogalerie na Flickr | Fotoreportáže na Flickr
email:webmaster@freedomeurope.eu