7. Únor – Začátek konce suverenity evropských zemí – Maastrichtská smlouva – Kalendárium

7. únor je 38. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 327 dní

Pius IX.
Autor: neznámýTento obrázek je k dispozici v oddělení Prints and Photographs division americké Knihovny Kongresu pod digitálním ID cph.3b21214.Toto oznámení neurčuje autorská práva tohoto souboru. Stále je vyžadován běžný popisek licence. Pro další informace viz Commons:Licencování., Volné dílo, Odkaz

Svátek mají Veronika, Richard (Anglický) a Wunna, Pius IX.

Dnes má svátek v občanském kalendáři Veronika. Dříve byla v našem kalendáři 4. února. Jméno Veronika znamená, že jeho nositelka „přináší vítězství“, podle jiné verze znamená „pravý obraz“. To v případě, že za základ jména vezmeme řecko-latinský výraz veraiconica. V českém církevním kalendáři má dnes svátek Richard Anglický a Wunna. Richard Anglický je zvlášť uctíván v bavorské diecézi Eichstättu. Je tomu tak i proto, že jeho slavný syn Wilibald zde byl biskupem. Dnes je vzpomínána rovněž Richardova manželka Wunna, sestra Bonifácova. Víme o ní jen to, že zemřela kolem roku 700 v Anglii. V římském kalendáři je dnes připomenut také Pius IX. Přišel na svět 13. května 1792 v Senigallii (Itálie) pod jménem Giovanni Maria Mastai-Ferretti. Ve věku 26 let přijal kněžské svěcení.Vrchol jeho kariéry přišel 16. června 1846, kdy usedl na papežský trůn jako Pius IX. Toho dne začala pro muže církve těžká cesta, trvající víc než tři desítky let. Pius IX. podepsal tři důležité církevní dokumenty: Dogma o neposkvrněném početí Panny Marie, Syllabus a Dogma o papežově neomylnosti ve věcech víry a mravů. Pius IX. zemřel 7. února 1878 v Římě. Již za svého života byl velmi uctíván, protože měl dar proroctví a uzdravování nemocných. Hned po jeho smrti byl zahájen proces blahořečení.

By User:Verdy p, User:-xfi-, User:Paddu, User:Nightstallion, User:Funakoshi, User:Jeltz, User:Dbenbenn, User:Zscout370 – File created by various Wikimedia users (see „Author“).File based on the specification given at [1]., Public Domain, Link

Maastrichtská smlouva

Smlouva o Evropské unii, která byla podepsána v Maastrichtu 7. února 1992 a vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Byla významným krokem k evropské integraci a federalizaci, zavedla nové oblasti spolupráce členských zemí a vytvořila strukturu sestávající z tzv. „tří pilířů“ – Evropskou unii (EU).

První „pilíř“ – Evropská společenství – označuje primární a sekundární právo Evropské unie, týká se mimo jiné ekonomických, sociálních a ekologických záležitostí.

Druhý „pilíř“ – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – se, vedle zmíněných zahraničních a bezpečnostních, týká také obranných (vojenských) záležitostí. (Smlouva o Evropské unii, Hlava IV.)

Do třetího „pilíře“ – Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice – byly umístěny zbývající záležitosti. Druhá a třetí oblast vzešly rozšířením a rozdělením původní oblasti Spravedlnost a vnitřní věci. (Smlouva o Evropské unii, Hlava V.)
Významnou novinkou byl plán zavedení jednotné měny v rámci hospodářské a měnové unie, obsahující konvergenční kritéria pro její přijetí. Dále smlouva navrhovala evropské občanství, rozšířila hlasování kvalifikovanou většinou v Radě, posílila pravomoci Evropského parlamentu a vytvořila Výbor regionů. Smlouva také zavedla princip subsidiarity.

Komise, Parlament a Rada EU rozhodují o záležitostech prvního „pilíře“, a sice kvalifikovanou většinou. Zatímco o věcech druhého a třetího „pilíře“ rozhoduje pouze Rada, rozhodnutí musí být jednomyslná.

Smlouva byla schválena na summitu Evropské rady v Maastrichtu konaném 9.–10. prosince 1991. Dne 7. února 1992 byla podepsána ministry zahraničí, hospodářství a financí 12 členských zemí. Evropský parlament ji schválil 7. dubna 1992, následovala ratifikace v jednotlivých členských zemích. V Irsku a Francii byla smlouva schválena v referendu. V dánském referendu byla odmítnuta, a proto byly

By Xavier Häpehttp://www.flickr.com/photos/vier/192493917/, CC BY 2.0, Link
dojednány a ke smlouvě doplněny dodatky zohledňující dánské požadavky. Takto doplněná smlouva již byla v opakovaném dánském referendu schválena

Toto rozdělení správy věcí EU vzniklo v jednáních vedoucích k Maastrichtské smlouvě. Cílem tehdejšího Společenství bylo – stejně jako dnes je snažením některých centrálních orgánů EU – posílit nebo centralizovat spolupráci. Tehdy především v zahraniční, bezpečnostní a obranné, azylové a přistěhovalecké politice, jako i v oblasti justice a zločinu.

Ale některé členské země nechtěly postoupit svou suverenitu Společenství v těchto oblastech, nebo některých z nich. Místo toho byly ale i nadále ochotny spolupracovat na mezivládní úrovni, zejména v rámci Evropské politické spolupráce (EPS).

Výsledkem jednání bylo, že tyto nové oblasti spolupráce byly rozděleny do dvou oblastí a formálně přidány k první, ve dvou dodatečných „pilířích“.

Pozdější dodatky a úpravy, potvrzené v Amsterdamské a Niceské smlouvě posílily původní záměr centralizace i v těchto oblastech. Mezi nimi – v Amsterdamské smlouvě – záležitosti azylu, migrace a justiční spolupráce, což vedlo k novému jménu třetí oblasti Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, zkráceně Policejní a justiční spolupráce. Ale vedle tohoto nového pojmu se i nadále používá starý pojem Spravedlnost a vnitřní věci, nebo Justice a vnitřní bezpečnost.

Zdroj:
www.jmenaprijmeni.cz
Wikipedie

  • Tři pilíře Evropské unie
  • Maastrichtská smlouva
  • Comments

    comments

    fotograf, autor a administrátor webu Freedom for Europe Profil na Facebooku www.michalhurby.eu Fotogalerie na Flickr | Fotoreportáže na Flickr email:webmaster@freedomeurope.eu