4. únor – Kalendárium – k Československu připojeno Hlučínsko, Adolf Hitler vrchním velitelem ozbrojených sil, Rozpad Jugoslávie

4. únor je 35. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 330 dní

Svátek mají Jarmila, Ondřej (Corsini) a Svatá Veronika.
Dnes nacházíme v občanském kalendáři velmi hezké jméno Jarmila. Patří k nověji vzniklým a podle významu lze říci, že nositelky tohoto jména „milují bujnost a sílu“. Oslavují vše rašící, rostoucí a

Andrea Corsini (česky: Ondřej Corsini; 1301 Florencie – 6. ledna 1374 Fiesole)
Autor: Guido Reni – The Yorck Project: 10.000 Meisterwerke der Malerei. DVD-ROM, 2002. ISBN 3936122202. Distributed by DIRECTMEDIA Publishing GmbH., Volné dílo, Odkaz
krásné. Zkrátka slaví jaro a jeho rodivou moc. Jarmila patří mezi nejrozšířenější jména a zásluhu na tom má dozajista Máchův Máj.
V českém církevním kalendáři si dnes připomínáme dalšího z řady Ondřejů. Jmenoval Corsini. Andrea Corsini (česky Ondřej Corsini; 1301 Florencie – 6. ledna 1374 Fiesole) byl italský karmelitán, biskup ve Fiesole. Pocházel ze šlechtického rodu a v roce 1318 vstoupil do kláštera ve Florencii. Roku 1328 byl vysvěcen na kněze a odešel do Paříže, kde studoval teologii a filozofii. Byl přijat i u avignonského dvora. V roce 1332 se vrátil do Florencie a stal se priorem karmelitánského kláštera. Biskupem ve Fiesole byl jmenován v roce 1349. Papež Urban V. ho jako legáta vyslal do Bologni, kde měl uklidnit napjatou situaci mezi znepřátelenými frakcemi. Katolická církev ho oslavuje jako svatého.. Jeho rodiče patřili k velmi bohatým lidem a odrazilo se to i na jejich synovi. Nutno říci, že negativně. Řadil se totiž ke zlaté mládeži, která po florentských krčmách a hampejzech rozhazovala otcovská jmění. A přeci se změnil. V jednom okamžiku zahodil karty, odvrhl lehké děvy i vdané ženy a vylil poslední pohár vína – tolik jej zasáhly slzy jeho zoufalé matky. Stal se dokonce knězem a po nějakém čase se mu podařilo získat i biskupský úřad ve Fiesole. Zde se věnoval svému úřadu, ale také dbal na to, aby mohl pomoci jinochům, kteří žili jako on před mnoha lety. Ve městě obnovil katedrálu a kostel. Zemřel 6. ledna roku 1374 ve Fiesole a je pochován v kostele S. Maria
Autor: Hans Memling (cca 1433–1494) – The Yorck Project: 10.000 Meisterwerke der Malerei. DVD-ROM, 2002. ISBN 3936122202. Distributed by DIRECTMEDIA Publishing GmbH., Volné dílo, Odkaz
del Carmine ve Florencii. Co je s podivem, jeho tělo se dodnes nerozpadlo! Corsini byl blahořečen v roce 1440 a kanonizován 22. dubna 1629 Urbanem VIII. Jeho ostatky jsou uloženy v Cappella Corsini v bazilice Santa Maria del Carmine ve Florencii. Ve Florencii je velmi uctíván od okamžiku, kdy město vyhrálo bitvu u Anghiari. Toto vítězství bylo totiž přisuzováno právě přímluvě Ondřejově. Od té doby se ve Florencii koná vždy druhou neděli v červnu slavné procesí k jeho hrobu. Římský kalendář jej slaví 6. ledna.
Svatá Veronika je postava, která podle legendy podala Ježíši Nazaretskému při jeho cestě s křížem na popraviště šatek, aby si otřel tvář, kterou pak sv. Veronika v Římě předala papeži Klementu I. Tato relikvie, tzv. Veroničina rouška proto prý uchovává pravý obraz (veraikon) Ježíšovy tváře. Rouška je dodnes uchovávána jako vzácná relikvie, o pravdivosti legendy však nejsou žádné doklady. Papež Klement I. je historickou osobností, papežem byl v letech 91 až 97. Podle církevního kalendáře je svátek sv. Veroniky 4. února

Pranostiky

  • O svaté Veronice bývá ještě sanice.
  • Svatá Veronika seká ledy z rybníka.
  • Josef Kajetán Tyl
    Autor: Jan Vilímek – České album, sbírka podobizen předních českých velikánů, mužů i žen práce, kteří život svůj zasvětili povznesení národa svého (dostupné online), Volné dílo, Odkaz
    4. února 1808 se v Kutné Hoře narodil český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář Josef Kajetán Tyl.
    Josef Kajetán Tyl byl zakladatelem moderního českého divadla, tvůrce národní hymny a významný prozaik.
    Tylův otec byl krejčím a hudebníkem u vojska. Základní školní vzdělání získal Tyl v rodišti, od roku 1822 studoval na Akademickém gymnáziu v Praze a později v Hradci Králové, kde bydlel u V. K. Klicpery. Právě Klicpera v Tylovi probudil lásku k divadlu. Při studiích se Tyl živil kondicemi. Navštěvoval německá a česká divadelní představení a začal psát básně.
    Dne 21. prosince 1834 byla uvedena na scéně Stavovského divadla jeho divadelní hra Fidlovačka, kde byla poprvé zpívána píseň Kde domov můj.
    Kde domov můj

    Hrob Boženy Němcové na Vyšehradském hřbitově
    Autor: No machine-readable author provided. Miaow Miaow assumed (based on copyright claims). – No machine-readable source provided. Own work assumed (based on copyright claims)., Volné dílo, Odkaz
    Česká spisovatelka Božena Němcová, se narodila taktéž 4. února, ale roku 1820 ve Vídni. Je považována za zakladatelku novodobé české prózy.
    Byla spolu s K.H.Borovským, J.K. Tylem a K.J.Erbenem v popředí české literatury ve 40. a 50. letech 19.století. Jako sedmnáctiletá byla pod nátlakem své matky provdána za Josefa Němce, který byl úředníkem finanční stráže a byl dvakrát starší než Němcová. Manželé se téměř každý rok stěhovali . Během těchto přesunů se jim narodily čtyři děti. Manželství Němcové nebylo šťastné. Když rodiny konečně zakotvila v Praze, začala se Němcová scházet se všemi představiteli tehdejší české kultury. Začala psát a uveřejňovat básně v časopisech. V roce 1845 se Němcovi přestěhovali na Chodsko. Němcová se začala věnovat sběratelské činnosti a zajímala se o sociální podmínky lidu. V roce 1850 byl její manžel přeložen do Uher a Němcová se vrátila do Prahy. Manžela v Uhrách navštívila asi třikrát a využila těchto návštěv ke shromažďování materiálů, ze kterých potom psala pohádky. Z malých honorářů za její literární činnost se jí i dětem žilo bídně. V roce 1861 přijela do Litomyšle redigovat své spisy. Bohužel onemocněla a svou práci nedokončila. Koncem padesátých let se Němcová rozhodla žít sama s dětmi. Manžel jí odmítl dávat peníze na chod domácnosti. Potkalo ji velké neštěstí, když jí zemřel syn Hynek. V této těžké době vznikalo její největší dílo Babička. Hlavním hrdinou v jejích dílech byl prostý venkovský lid. Zemřela 21. ledna 1862 v domě U Tří lip (dnešní ulice Na Příkopě čp. 854/14). Pohřbena je na Vyšehradském hřibově.

    100 let po narození Boženy němcové, 4. února 1920 bylo na základě Versailleské smlouvy k Československu připojeno Hlučínsko. Hlučínsko je historické území rozdělené mezi okresy Opava a Ostrava. Do

    Náčrt mapy Hlučínska s okolím
    Autor: Mix321Vlastní dílo, GFDL, Odkaz
    roku 1920 bylo jižní částí okresu Ratiboř v rámci pruské provincie Slezsko. K Československu bylo Hlučínsko připojeno na základě Versailleské mírové smlouvy 4. února 1920 a jako nový politický (a zároveň soudní) okres Hlučín se stalo součástí Českého Slezska. Území o rozloze 316,76 km² s největším sídlem městem Hlučínem mělo od roku 1742, kdy se stalo součástí pruského státu, poněkud jiný společenský a ekonomický vývoj. Ten se samozřejmě podepsal na osudech, kultuře a myšlení zdejšího obyvatelstva, tzv. Moravců, a jeho stopy můžeme vysledovat až do dnešních dnů. Sousedy za řekou Opavou nazývali Prajzáci „císaráky“

    V roce 1938 se Adolf Hitler stal vrchním velitelem ozbrojených sil v Německu, v roce 1942 v tajném projevu k nacistickým pohlavárům vyložil Reinhard Heydrich plán na „konečné řešení české otázky“
    Konečné řešení české otázky (německy: Endlösung der tschechischen Frage) je nacionálněsocialistický pojem pro germanizaci českomoravského prostoru. V poněmčení českého obyvatelstva spatřovali nacisté dlouhodobě jedinou možnost zajištění trvalé stability v tzv. srdci Říše. K hlavním a extrémním strůjcům germanizace české a moravské oblasti patřil Reinhard Heydrich. Rozhodující hledisko pro poněmčení českého národa spatřovali nacističtí předáci v rasové příbuznosti. Česká krev byla nejenom protektorátními zákony chráněna před míšením se Židy, ale v žádostech o osobní průkazy museli protektorátní příslušníci uvádět také rodokmeny předků.

    V roce 2003 se rozpadla Svazová republika Jugoslávie
    Jugoslávie (Jugoslavija, srbsky Југославија) byl stát existující v letech 1918–2003 na břehu Jaderského moře, s hlavním městem Bělehradem. Jednalo se o mnohonárodnostní stát jižních Slovanů. Za dobu své existence vystřídal několik forem uspořádání, často se měnila jeho rozloha, stejně jako obyvatelstvo. Jugoslávie vznikla jako jedno z dětí systému po první světové válce, těžkou zkouškou pro ni byl konflikt o dvacet let později. Po osvobození se země přidala k socialistickému táboru, avšak uchovala si větší míru samostatnosti a vydala se na vlastní cestu k socialismu. Po válkách z přelomu 80. a 90. let se původní socialistický svazek rozpadl a jméno Jugoslávie si uchovalo jen společenství Srbska a Černé Hory. To se ho vzdalo v roce 2003.

    Jugoslávie v podobě socialistické federativní republiky (1963–1991)
    Autor: Cartographer of the United Nations – The Cartographic Section of the United Nations (CSUN), Volné dílo, Odkaz

    Zdroj:
    www.jmenaprijmeni.cz
    Wikipedie

    Comments

    comments

    fotograf, autor a administrátor webu Freedom for Europe Profil na Facebooku www.michalhurby.eu Fotogalerie na Flickr | Fotoreportáže na Flickr email:webmaster@freedomeurope.eu